Fyziologie svalových vláken

Při svalové práci se aktivují jednotlivé typy svalových vláken podle intenzity svalové kontrakce. Při nízkých intenzitách jsou aktivována téměř výlučně pomalá vlákna. Se vzrůstající intenzitou kontrakce se postupně aktivují i rychlá oxidativní vlákna a nakonec i vlákna rychlá glykolytická.

*Už z Perexu vidíte, že nejsou jen dva typy svalových vláken ale tři ,a později zmíním i čtvrtý typ. Pro laika je dostatečné znát pouze dva typy svalových vláken a nezatěžovat jej více typy. Ovšem nesmíte se dostat do diskuse s osobou znající dva typy svalových vláken, zatímco víte o třech i čtyřech typech svalových vláknech. * Svalová vlákna mají společnou řadu anatomických znaků lišících se mikroskopickými, histochemickými a fyziologickými vlastnostmi. rozlišujeme tři typy svalových vláken:

· pomalá červená vlákna (typ I., SO, slow oxidative);

*anatomicky – velmi tenká a bohatě kapilarizovaná

*funkčně – statické, pomalé pohyby, polohové

Popis: jsou poměrně tenká (cca 50 miko­metrů), mají méně myofibril, hodně mitochondrií a přítomnost vět­šího množství myoglobínu (obdoba krevního barviva) jim dodává červenou barvu. Jsou typická velkým množstvím krevních kapilár. Enzymaticky jsou červená vlákna vybavena k pomalejší kontrakci, ale jsou vhodná pro protrahovanou, vytrvalostní činnost. Jsou ekonomičtější a vhodnější pro stavbu svalů zajišťujících spíše statické, polohové funkce a pomalý pohyb. Málo se unaví. Nazývají se také „tonická vlákna“ (slow fibres).

· rychlá bílá vlákna (typ II. A, FOG, fast oxidative and glycolytic);

*anatomicky – středně silná a kapilarizovaná

*funkčně – rychlý a silový pohyb

Popis: jsou objemnější (cca 80–100 mikromet­rů), mají více myofibril a méně mitochondrií. Enzymaticky jsou vybavena k rychlým kontrakcím, prováděným velkou silou, ale po krátkou dobu. Jsou méně ekonomická a mají jen střední množství kapilár. Hodí se pro výstavbu svalů zajišťujících rychlý pohyb prováděný velkou silou. Jsou velmi odolná proti únavě. Používá se pro ně také název „fázická vlákna“ (twitch fibres).

· rychlá červená vlákna (typ II. B, FG, fast glycolytic);

*anatomicky – velmi silná a málo kapilarizovaná

*funkčně – maximální silový pohyb

Popis: mají velký objem, málo kapilár, nízký obsah myoglobinu a nízký obsah oxidativních enzymů. Díky silně vyvinutému sarkoplazmatickému retikulu a vysoké aktivitě Ca a Mg iontů, dochází u těchto vláken k rychlému stahu prováděnému maxi­mální silou, ale vlákna jsou málo odolná proti únavě.

Zastoupení jednotlivých typů svalových vláken ve svalu má – vzhledem k jejich funkční charakteristice, nepochybně zásadní význam z hlediska svalové výkonnosti, rychlosti prováděného pohybu, ekonomii svalové práce atd.

Neopomenu uvést čtvrtý typ svalového vlákna, který dávám mimo tři předchozí z důvodu funkčnosti: · přechodná vlákna (typ III., intermediární, nediferencovaná vlákna);

*anatomicky – nediferencovaná vlákna

*funkčně – není známa

Popis: Přechodná vlákna představují vývojově nediferencovanou populaci­ vláken, která je zřejmě potenciálním zdrojem předchozích tří typů vláken.

K vyšetření a zjištění typu svalových vláken je možné:

· odběrem vzorku svalové tkáně punkční jehlou v místním znecit­livění;

· odběrem řady vzorků svalové tkáně post mortem nebo při někte­rých typech chirurgických výkonů,a

· speciální technikou nukleární magnetické rezonance se současnou analýzou biochemických parametrů snímaného svalu (-ů).

Jak uvádí zdroj Patobiomechaniky a Patokynesiologie, že první dvě vyšetření vedou k získání zcela základních údajů o typologii svalových vláken, ale ke zjištěníh poměr­ného zastoupení, je zcela nedostatečné.

K třetímu vyšetření uvádí tento zdroj, že v integraci výsledků vyšetření svalů a svalových skupin pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR), která ve spojení s elektromyografickými technikami a měřením prů­toku krve svalem (tzv. technika PET), je schopna poskytnout maxi­mum věrohodných údajů pro analýzu složité pohybové aktivity sva­lových skupin.

Na základě výše uvedených zjištění lze konstatovat, že v lidských svalech jsou téměř rovnoměrně zastoupena vlákna prvního a druhého typu, dnes neobstojí a údaje pro jednotlivé svaly – byť stále neúplné a diskutované, zcela průkazně vypovídají o heterogenitě svalů z hlediska poměrného zastoupení jednotlivých typů vláken.

Typ svalových vláken je geneticky určen (možná v budoucnu). Rychlostní a silové osobnostní znaky jsou podmíněny převážně ge­notypově; vytrvalostní znaky lze významně ovlivnit pohybovými ak­tivitami.

Výzkumy nebyl zjištěn rozdíl v zastoupení typů vláken u lidí různého so­matického typu, a byl zjištěn rozdíl mezi muži a ženami v zastoupení vláken SO a FOG. U mužů převládají silnější vlákna druhého typu s vyšší kapacitou anaerobních enzy­mů, a s větší silou, rychlostí kontrakce, ale také s větší unavi­telností. Rovněž byla zjištěna závislost na počtu vláken I. a II. typu na věku. „Dá se říci, že člověk stárne asi od svého 22 roku….Tělesný metabolismus se začne snižovat, množství svalových buněk redukovat…Dochází k výraznému úbytku bílých svalových vláken, která se starají hlavně o schopnost výbušné síly.“(Osten,2005) „Lze považovat za prokázané, že po čtyřicátém roku života, dochází k atrofii všech typů vláken. Je sporné, nakolik jsou tyto změny vázány na typologii svalových vláken. Podle některých údajů se zdá, že po dvacátém pátém roku ve svalech roste podíl "pomalých“ – vytrvalostních vláken I. typu. Snad až o 5% na každých pět let věku."(Kompendium)

Jediná záchrana je v pohybové aktivitě, která má vliv na diferenciaci určitého typu svalového vlákna. Platí to také pro léčebny pohyb. Sice stárneme, ale pohybovou aktivitou je to stárnutí pomalejší.

autor:-JSilhavy- pro nutesi.tym.cz 3.7.2007

Zdroje: Komplexní cvičení pro dokonalou kondici, Petr Osten, Grada 2005 http://is.muni.cz/…ty/ch03.html http://biomech.ftvs.cuni.cz/…e_vlakna.php http://www.ronnie.cz/…svalum-.html ----- na této stránce je popsána spojitost s růstem svalu tréninkem

a nakonec přidám zdroj kvůli kterému jsem tento text napsal: http://www.ironfactor.com/viewtopic.php?t=96 http://bodybuilding.com/…etteru25.htm